Zřícenina hradu Ralsko [ Hrad nebo zřícenina hradu ]
Zřícenina hradu Ralsko
Při návštěvě přírodní rezervace Ralsko nelze opomenout dominantu oblasti, 696 m vysoký vrch Ralsko se zříceninou stejnojmenného gotického hradu, pravděpodobně ze 14. století. Vrch Ralsko je výškovou dominantou oblastního významu. Tato oblast je mimo jiné jedním z posledních hnízdišť sokola stěhovavého v České republice.
Ralsko náleží mezi objekty, s nimiž je doposud spojeno největší množství nejasností. Archeologické nálezy dokládají existenci hradu již ve 13.století, kdy nejspíše byl markvartickým sídlem. Se jménem Ralsko se v písemných pramenech setkáváme roku 1339 v predikátu Heřmana, není však jasné, k čemu se vztahují, tedy zda se jednalo o hrad, či sídlo pod ním. Se záznamy vztahujícím se nesporně k hradu lze počítat až od konce 14.století, kdy byl majetkem Jana z Vartenberka a Ralska.
Dosavadní názory části badatelů, kteří se domnívali, že jde o novostavbu až z průběhu 15.století, lze považovat za spolehlivě překonané. Není však pochyb o tom, že se na hradě v 15.století stavělo. V roce 1426 hrad obléhali husité, úspěšní však byli až při druhém obležení v roce 1435. Poté za rychle se střídajících majitelů Ralsko počalo ztrácet svůj do té doby značný význam, přestalo být sídlem svých majitelů a již roku 1505 se uvádí jako zámek pustý. V organismu dnešní zříceniny nejsme za současného stavu vědomostí schopni žádnou část spojit s hradem 13.století. Nelze vyloučit, že v jeho konstrukcích hrálo klíčovou roli dřevo. Nejstarší součást dnešního organismu představují dvě čtverhranné obytné věže, které jejich původní (dnešní stav je výsledkem nepříliš šastné obnovy v prvé polovině 20.století) detaily umožňují datovat nejspíše do 14.či na počátek 15.století. K nim byly posléze hradbami přihrazeny dva dvorky s dalšími stavbami. Jak napovídá směr vstupu v přízemí velké věže s nějakou, nejspíše dřevěnou, zástavbou musíme patrně počítat i na skalnaté části vrcholového hřebene v zadní části hradu. Nejzajímavější část opevnění představuje masivní, 5,6m silná štítová zeď se zaobleným koncem v čele hradu. Její smysl je však u objektu postaveného na osamělém vrcholu, kde nehrozilo žádné nebezpečí ostřelování ze sousedních výšin, těžko pochopitelný. I datování tohoto nákladného stavebního podniku není zcela jasné.
Hrad Ralsko představuje velmi komplikovaný objekt, který vzhledem k absenci hospodářského zázemí a vztahu k sousednímu Vartenberku potvrzeném i početnými predikáty, byl stavěn především jako mocenský opěrný bod, jehož poznání stále zůstáváme velmi mnoho dlužni. Obyčejné věže zapadají do kontextu české hradní architektury 14.století. Štítová zeď náleží k nepočetným českým stavbám svého druhu a v jejich rámci by mohla náležet nejstaršímu horizontu. Její přesnější datování je nesporně jedním z naléhavých úkolů dalšího zkoumání.
